Osobní nástroje
Nacházíte se zde: Projekty DOTEKY II

DOTEKY II


 

Doteky II.

 

 

LEKTORSKÁ  PŘÍRUČKA

Lektorská příručka

 

DVD lektorská příručka

 

PRACOVNÍ SOUBORY

 
 
 

Toucher Voir

Výstava Vidět hmatem

Krásná země

Cyprian Eggenschwiler cz.

Cyprian Eggenschwiler fr.

Domov Paprsek raport 2012

Gerhard Kanobel cz.

Gerhard Kanobel de.

 


Časopis ZORA pro zrakově postižené 9/2011

 

Zora logo 

 

Návštěva ve Švýcarsku

Ve dnech 19. – 25. Června jsem se společně s pracovníky společnosti Kunštát pro futuro, o. p. s., pracovníky fakulty UK v Praze, katedry speciální pedagogiky,  pracovníky Tyfloservisu v Brně a Plzni zúčastnila služební cesty do Švýcarska.

První den jsme celý procestovali.

Druhý den byla zorganizována cesta do Freeburgu, kde jsme navštívili centrum alternativní terapie. Věnovala se nám pracovnice, která ukazovala práci s tzv. Tibetskými miskami. V odpoledních hodinách jsme navštívili tamní školu pro výcvik vodicích psů. Je to jedna ze čtyř škol ve Švýcarsku, které jsou členem IGDF. Areál je umístěn mezi lesy a pastvinami na samotě, asi kilometr od vesnice Brenles. Ředitel nás institucí provedl, ale nejdřív jsme shlédly film o tomto zařízení. Ve Švýcarsku psi procházejí dvouapůlletým výcvikem. Nejdříve ve třech měsících jdou štěňata na rok do rodin předvychovatelů. Po roce se opět vrací do internátní školy a začíná vlastní jedenapůlletý výcvik. Potom se psi předávají nevidomým žadatelům. Pracovníci mají vlastní chov, z něhož si vybírají štěňata určená pro vodicí psy. Vůbec je v době výcviku neodměňují pamlsky, pouze je chválí a hladí. Už od štěněcího věku psi učí na tzv. klikr. Povely jim dávají v italštině, pes údajně snadno pozná, že nyní bude pracovat. Měla jsem možnost si sáhnout na jejich postroj, má pevný vodič, který se podle potřeby dá různě nastavovat. Další den jsme navštívili město Sion, kde v hradbách bylo umístěno muzeum taktilních obrazů. Zde nás opět provázely dvě pracovnice, které nám sdělily, že trojrozměrné modely i jejich reliéfy zadávají             u Světové organizace nevidomých, která přijímá objednávky zakázek pro celou Evropskou unii.

 Dopoledne jsme se přesunuli do Ženevy, kde následovala prohlídka botanické zahrady určené nevidomým a slabozrakým lidem. Součástí zahrady byly záhony opatřené popisky v Braillové i běžném písmu. Seznámili jsme se s různými druhy květin i léčivých bylin. V odpoledních hodinách dalšího dne jsme navštívili město Bern, kde jsme se prošli jeho historickým centrem, obdivovali jsme tamní radnici, kostel a jiné památky.

Odpoledne jsme navštívili školu pro nevidomé, která se nachází v Zollikofenu, což je část Bernu. Institucí nás provedl její ředitel. Co se týká vyučování, navštívili jsme různé třídy. Opět škola přijímá děti kombinovaně postižené. Prohlédli jsme si místnost, kde se starají speciální pedagogové o nejmenší děti od věku 0 do tří let. Mají zde také sklad s různými herními pomůckami a taktilními knihami, které zapůjčují rodičům pro děti domů. Prohlédli jsme si i přírodovědný kabinet, kde byla různá vycpaná zvířata i jejich modely. Co se týká sbírkového fondu slepeckého muzea, na chodbě jsme našli jen 5 vitrín s historickými pomůckami, např. Kleinův psací stroj, Pražskou tabulku i rafigraph. Protože ředitel věděl, že mám o danou problematiku zájem, zavedl nás do sklepního depozitáře, kde byly kolem stěn po obvodu místnosti vysoké vitríny plné pomůcek. Sbírkový fond převzali od vedení školy v Lausanne, protože pracovník, který se o sbírku staral, zemřel. V Bernu se      o historickou sbírku stará pracovník, který je zároveň učitel orientace a samostatného pohybu. Dnes již vím, že se do Zollikofenu ještě v příštím roce vrátím, abych si nechala sbírkový fond vyfotografovat. Škola má také svou tiskárnu pro tištění různých reliéfních plánků a map, bohužel sázecí stroje pro psaní Braillovým písmem jsem zde nenašla. Prohlídku jsme zakončili procházkou po internátu školy a prohlédli jsme si zahradu se záhony opatřené popisky tištěné Braillovým písmem.

Protože při návratu do Fribourgu, kde jsme byli do čtvrtka ubytovaní, začalo pršet, někteří odvážní si ještě prošli tzv. taktilní stezku, která byla tvořena různými přírodními povrchy. Další den dopoledne byla domluvena v Bernu návštěva tamního Tyfloservisu. Při prohlídce jsme zjistili, že pracovníci Tyfloservisu u nás pracují skoro shodně jako ve Švýcarsku, jen s tím rozdílem, že v Česku kompenzační pomůcky jen doporuřují a klienty odesílají do prodejen Tyflopomůcek v Praze nebo Olomouci. Ve Švýcarsku pomůcky na místě prodávají. Následovala prezentace spojená s prohlídkou rehabilitačního střediska tamtéž. Zaměstnávají zde kromě nevidomých  a slabozrakých také tělesně a mentálně postižené osoby. Ředitelka nás provedla celým zařízením. Opět je shodné s ústavy sociální péče v Brně-Chrlicích a v Praze na Palatě.

Potom jsme se přesunuli do Toggenburgu, cesta nám trvala skoro celé odpoledne. Příští den pro nás organizátoři přichystali výlet tamní turistickou taktilní a zvukovou stezkou, na níž jsme si vyjeli sedačkovou lanovkou. Cesta zabrala skoro celý den, ale pěkně jsme se prošli v Alpách na čerstvém vzduchu a zároveň získali přehled     o taktilních a zvukových zastaveních. Zde uvedu alespoň některá: houpačka, která měla uprostřed xylofon, po němž jezdil kamínek. Jak se lidé houpali, kamínek projížděl xylofonem mezi jednotlivými hřebíky a vydával zvonivý zvuk. Objevili jsme    i kulečník, zpívající rotoped, fujary a další. Opět jsme se svezli, tentokrát kabinovou lanovkou. Poslední den jsme se dopoledne zastavili na prohlídku taktilní zahrady v Sankt Gallenu a potom už nás čekala dlouhá cesta zpět.

Mgr. Eliška Hluší

 

 

Návštěva ve Švýcarsku - Mgr. Eliška Hluší, 19.-25.6.2011 - ke stažení zde

 

 

Malování v lese 25.7. - 29.7.2011

 

 malování v lese 2

 

 


CESTA ZA DUŠÍ LESA

V krásném prostředí lesa a penzionu U sochy v Rudce u Kunštátu Zdenky Popelkové strávili
nezapomenutelný týden vybraní klienti brněnského Denního stacionáře a domova pro osoby se zdravotním postižením GAUDIUM. Konal se tam totiž výtvarný workshop švýcarské lektorky Diany Rachmuth. A velice rychle padla nejprve jazyková bariéra rozplynula v její empatii a velké vnitřní síle. Tiše a téměř neviditelně putovaly lektorčiny myšlenky nejprve k přítomným vychovatelkám a od nich ke klientům. Vytvořilo se tak mimořádně tvůrčí prostředí, kde se mohl dobře uplatnit přirozený výtvarný talent lidí s lehkým mentálním postižením, kde mohli nahlédnout do duše lesa i do duše vlastní, zastavit se a žasnout nad zjevením krásy, jež je daleko silnější než zjevení jakéhokoliv zla.

Workshop začal představováním, každý sestavil své jméno z přírodnin, z předmětů nalezených. Pak následovala krystalizace jejich představ: malovali lesní stromy, dokreslovali fragmenty obrázků, každý z nich, včetně pedagogického doprovodu, si v nedalekém lese našel svůj strom,objal jej a ztotožnil se tak s jeho duší, s jeho příběhem i příběhy drobných živočichů, kteří v něm žijí. Z hrnčířské hlíny a z jeřabin pak vytvořili svou podobu zračící se na jeho kůži, stromové kůře jak obraz v zrcadle. Podle díla světoznámého švýcarského malíře Paula Klee komponovali svůj vlastní, výtvarně náročný ohlas. Vychovatelka Iva Pokorná vše s nevšedním entuziasmem fotograficky dokumentovala. Celý workshop, hrazený švýcarskou stranou, zakončily dvě vernisáže, ta první, takříkajíc privátní, se odehrála v pátek 29. července, pro veřejnost je výstava přístupná od soboty 30. července, kdy vernisáž zpestřila jazzová kapela.

Bylo strhující se tohoto workshopu zúčastnit, být svědkem, když ředitelka stacionáře Pavlína Březinová malovala svůj strom dvěma štětci zaráz jako staří mistři a ze svého podpisu učinila součást obrázku. Vcítit se do nakažlivé, spontánní radosti postižených lidí nad každým zdařilým tahem štětce nebo pastelky nebo nasát letní vůni lesa vůni už trochu nasáklou podzimem.

Znovu jsem se přesvědčil o tom, že nad každým lidským omezením vítězí čisté a upřímné srdce a touha něco dokázat.

                                                                                                                 TOMÁŠ MAZÁČ


malování v lese

 

 

 


Od 29.6. do 5.7.2011 proběhl v areálu Jeskyně blanických rytířů mezinárodní výtvarný workshop pro mentálně postižené

 

workshop creahm 2011

 

Tisková zpráva - workshop CREAHM, červen 2011

 

 

workshop creahm 2011  workshop creahm 2011

 

workshop creahm 2011

 

workshop creahm 2011

 

workshop creahm 2011

 

 

Od 30.5. do 4.6.2011 proběhl v areálu Jeskyně blanických rytířů výtvarný workshop pro mentálně postižené pod vedením švýcarských výtvarnic Martin Marianne a Suzanne Pettinato

 

 

suzanne   workshop 2011 

 

workshop 2011  workshop 2011   workshop 2011   workshop 2011   workshop 2011   workshop 2011   workshop 2011   workshop 2011

 

Foto: Deník/Leona Paroulková

 

Sensorium
 

 


Koncert pro nevidomé 11.5.2011 Kunštát


koncert žalud

 


Instalace prvků sensoria 29.4.2011


milan

  milan 1  milan 2


2.1.2010 proběhla v Pensionu U Sochy přednáška švýcarské lektorky Bohumily Havlíkové o výchově handicapovaných dětí.

 

handicap



Výstava handicapovaných výtvarníků z BETANY Boskovice (1.1. - 6.2.2011 a 17.2. - 9.3.2011)


Pension U SOCHY Kunštát 1.1. - 6.2.2011

Betana 2

 

Zámecká galerie Konice 17.2. - 9.3.2011

Betana Konice


Předání rehabilitačních pomůcek organizaci Paprsek ve Velkých Opatovicích.

 

Předání rehabilitačních pomůcek na cvičení jemné a hrubé motoriky klientům příspěvkové organizace Paprsek ve Velkých Opatovicích. Metodiku a vyhodnocování testů předvedl Gerhard Kanobel ze Švýcarska. Vytvoření a předání pomůcek je v rámci projektu Doteky II, česko-švýcarské spolupráce.

Předání rehabilitačních pomůcek 

Předání rehabilitačních pomůcek 

Předání rehabilitačních pomůcek 

Předání rehabilitačních pomůcek


Z Tisku

 

BOSKOVICKO 14.12.2010

 

 

Boskovicko

 

Akce dokumentů