Malování v lese

Malování v lese 25.7. - 29.7.2011

CESTA ZA DUŠÍ LESA

V krásném prostředí lesa a penzionu U sochy v Rudce u Kunštátu Zdenky Popelkové strávili
nezapomenutelný týden vybraní klienti brněnského Denního stacionáře a domova pro osoby se zdravotním postižením GAUDIUM. Konal se tam totiž výtvarný workshop švýcarské lektorky Diany Rachmuth. A velice rychle padla nejprve jazyková bariéra rozplynula v její empatii a velké vnitřní síle. Tiše a téměř neviditelně putovaly lektorčiny myšlenky nejprve k přítomným vychovatelkám a od nich ke klientům. Vytvořilo se tak mimořádně tvůrčí prostředí, kde se mohl dobře uplatnit přirozený výtvarný talent lidí s lehkým mentálním postižením, kde mohli nahlédnout do duše lesa i do duše vlastní, zastavit se a žasnout nad zjevením krásy, jež je daleko silnější než zjevení jakéhokoliv zla.

Workshop začal představováním, každý sestavil své jméno z přírodnin, z předmětů nalezených. Pak následovala krystalizace jejich představ: malovali lesní stromy, dokreslovali fragmenty obrázků, každý z nich, včetně pedagogického doprovodu, si v nedalekém lese našel svůj strom,objal jej a ztotožnil se tak s jeho duší, s jeho příběhem i příběhy drobných živočichů, kteří v něm žijí. Z hrnčířské hlíny a z jeřabin pak vytvořili svou podobu zračící se na jeho kůži, stromové kůře jak obraz v zrcadle. Podle díla světoznámého švýcarského malíře Paula Klee komponovali svůj vlastní, výtvarně náročný ohlas. Vychovatelka Iva Pokorná vše s nevšedním entuziasmem fotograficky dokumentovala. Celý workshop, hrazený švýcarskou stranou, zakončily dvě vernisáže, ta první, takříkajíc privátní, se odehrála v pátek 29. července, pro veřejnost je výstava přístupná od soboty 30. července, kdy vernisáž zpestřila jazzová kapela.

Bylo strhující se tohoto workshopu zúčastnit, být svědkem, když ředitelka stacionáře Pavlína Březinová malovala svůj strom dvěma štětci zaráz jako staří mistři a ze svého podpisu učinila součást obrázku. Vcítit se do nakažlivé, spontánní radosti postižených lidí nad každým zdařilým tahem štětce nebo pastelky nebo nasát letní vůni lesa vůni už trochu nasáklou podzimem.

Znovu jsem se přesvědčil o tom, že nad každým lidským omezením vítězí čisté a upřímné srdce a touha něco dokázat.

                                                                                                                 TOMÁŠ MAZÁČ